dóm
[doːm]
(2. j. dómu, 6. j. dómu, dómě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
1.
hlavní městský kostel, chrám, katedrála:
biskupský / katedrální dóm
gotický / románský dóm
průčelí dómu svatého Václava
Koncerty probíhají na náměstí před dómem.
2. geologie
tektonický útvar se symetrickou klenbovitou strukturou, klenba • jeskynní prostor připomínající tvarem katedrálu:
solný / lávový dóm
jezerní dóm
podzemní dóm s krápníky
Jeskynní systém tvoří tři patra chodeb a dómů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doːm]
(2. j. dómu, 6. j. dómu, dómě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
1.
hlavní městský kostel, chrám, katedrála:
biskupský / katedrální dóm
gotický / románský dóm
průčelí dómu svatého Václava
Koncerty probíhají na náměstí před dómem.
2. geologie
tektonický útvar se symetrickou klenbovitou strukturou, klenba • jeskynní prostor připomínající tvarem katedrálu:
solný / lávový dóm
jezerní dóm
podzemní dóm s krápníky
Jeskynní systém tvoří tři patra chodeb a dómů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)